Soutěž Kaple Ležáky - 1. MÍSTO !

Ke konci roku 2011 jsme vypracovali a odevzdali návrh pro soutěž na návrh pietní kaple v obci Ležáky. Návrh byl oceněn 1. cenou. Následně na základě odvolání jsme byli vyloučeni pro nesplnění podmínek spolu s návrhem oceněným druhým místem. Soutěž je prozatím uzavřena neudělením první ceny. Porota trvá na stanoveném pořadí. Návrh byl zpracován pod hlavičkou ateliéru Kurtis & partners s.r.o.
Výsledky soutěže byly publikovány na serveru archiweb.cz, kde byla publikována také zpráva předsedy poroty o průběhu soutěže.

Autorská zpráva

Úvod 
 Je všeobecně známým faktem, že obyvatelé osady Ležáky projevili v období nacistické tyranie nebývalou odvahu. Tato byla autoritativním režimem krutě potrestána. Osada Ležáky zmizela z mapy tehdejšího Československa.
Na místě někdejších provozních objektů lomu stojí dnes muzeum s občerstvením a půdorysné stopy domů vyhlazené osady tvoří architektonicky a duchovně silný památník. Mrazivá atmosféra působí na všechny návštěvníky. Zadání této soutěže pokládá velice těžkou otázku. Jak vstoupit do tohoto území? Je v Ležákách možné nebo potřebné povědět něco víc?    

Idea
    Náznak odpovědi nacházíme přímo v zadání “Kaple smíření”. Dnes s odstupem času víme, jak důležité je dokázat se s traumatickými situacemi vyrovnat, dokázat se smířit. Odpustit dětem hříchy jejich otců, nevstupovat opět do bludného kruhu nové nenávisti, ale nezapomenout na zrůdnou sílu zla. Odpustit, smířit se, ale nezapomenout. Aspekt smíření vnímáme jako bránu do budoucnosti. Smíření stavíme nad touhu mstít se, stíráme bolest tragické zkušenosti. Smířením kráčíme vstříc dalšímu životu.
    Idea našeho návrhu spočívá v přiblížení prožitku smíření dnešním návštěvníkům ležáckého památníku. Navrhujeme vytvořit návštěvnickou trasu začínající u dnešního muzea. Zde návštěvník získá potřebné historické informace. Postupuje dál, prochází kolem mlýna - centra života obce. Následují hrobodomy, místo kde je atmosféra nejhustší. Cesta však pokračuje dál a vede jej na kopec, ke kříži. Zde může návštěvník přehlédnout celé území tragédie, nadechnout se. A postavit se výzvě vstoupit do kaple. Kaple je umístěna pod zemí. Vstup do ní vyžaduje trochu odvahy. S vykročením do nejisté budoucnosti je to ale stejné. Kaple - smíření je branou, kterou je nutno projít aby bylo možno pokračovat v životní cestě. Cesta prochází volnou přírodou za osadou, přináší radost a naději nového života. Stezka má člověku dát naději do budoucnosti, aniž by jej nutila zapomenout na jeho vlastní historii.
Koncept
    Kaple je umístěna pod křížem a nad údolím. Umístění na vrcholu se symbolicky vztahuje k maximu bolesti, evokované hrůznou skutečností. Při jeho dosažení se člověk musí rozhodnout, jestli se se skutečností smíří a bude dál žít, nebo se žití vzdá. Vzhledem k místu a tematické náplni kaple se nám požadovaná gotická forma nezdá vhodná. Místo vertikály táhnoucí se k Božímu království volíme kapli s horizontálními dimenzemi. Umísťujeme ji pod zem. Připomínáme zde příběh Ježíše, který také sestoupil do podsvětí, než vstal z mrtvých. Sledujeme tím i kompoziční důvody. V průběhu dlouhého hledání jsme nenalezli formu kaple, která by nekonkurovala památníku. Nadzemní části kaple se vztahují ke kamenným obrubníkům vymezujícím základy shořelých domů. 
    Samotná kaple má dvě části. Schodištěm se vstupuje do prostoru, který nazýváme zahrada. Zde je návštěvník seznámen s osudem dvou ležáckých holčiček, které přežily vyhlazení. Strom umístěný v kamenné podlaze zahrady odkazuje na motiv života, který je silnější než chlad kamene. Povzbuzen touto skutečností vstupuje návštěvník do místností na rozjímání. Na stropě, nad sebou, kde by očekával Boha, nachází alegorii s motivem zdánlivého opuštění člověka Bohem. Ve výhledu před sebou má ovšem volnou přírodu – stále přítomný Boží dar prostoru, ve kterém je možné najít nový začátek. V kapli může návštěvník přemítat nad obrazy, kterým je vystaven a přemýšlet nad symbolem naděje dvou přeživších holčiček. Obě symbolicky pocházejí z ležáckého mlýna, místního centra protiválečného odboje. Z místnosti člověk vstupuje oknem-branou přímo do “obrazu“, kde prožívá úlevu.

Funkční řešení
    Kaple je rozdělena na prostor nad zemí, kde zídka zahrady a zídka schodiště vymezuje prostor
k posezení pod křížem s výhledem z kopce. Podzemní část má dva prostory - vstupní zahrada je prostor
ke ztišení před vstupem do druhého prostoru, určeného k rozjímání a pořádání příležitostných mší.
   
Konstrukční řešení
    Kaple bude umístěná pod zemí. Provedena bude jako železobetonová vana z hydroizolačního betonu. Předpokládáme výskyt kamene v podloží. Pokud se předpoklad prokáže jako pravdivý, bude v prostoru zahrady ponechán viditelný kámen podloží a do potřebné výšky budou stěny zahrady dozděné kamennými bloky. Zastropení bude provedeno železobetonovým stropem.

Materiálové řešení
    Nadzemní část kaple a kamenné dozdívky v zahradě budou provedeny z kamene. Rozjímací místnost bude provedena z pohledového betonu. Strop bude opatřen nástropní freskou. Podlaha bude ze šedé betonové stěrky. Lavice v kapli budou dřevěné, oltář bude betonový. Freska bude v noci nasvícena umělým osvětlením.

    “Kaple Smíření” doplňuje v prostoru Památníku Ležáky duchovní potřebu vyrovnání se s minulostí a stává se tak branou k vykročení do nového života.










Hodnocení poroty
Porota vysoce hodnoti koncept návrhu, který úspěšně jednotí dvě základní avšak v principu mnohdy si konkurující myšlenky. Jsou jimi meditace v intimním, uzavieném prostředí a potřeba bezprostredního sepětí s výrazným - dominantním exteriérem areálu bývalých Ležáků. Promyšlená idea až metatyzicky propojuje místa a události, které se V Ležákách staly. Prestože autoři pečlivě návštěvníka vedou svojí koncepcí (nejprveje je ,,zasažen” a ,,znejistěn” stísněným vstupem, po-té veden dolů po schišti k předprostoru s popisem osudů a dále do prostoru pro meditaci), stále nechávají místo pro asociace myšlenek a tolik důležitých pocitů.
    Porota rovněž kladně hodnotila pokoru návrhu. Jak v rovině měrítkové, tak v rovině architektonické. Stavba na sebe neupozorňuje, naopak nechává na každém, aby ji objevil. Umístění v intimním prostoru háje nikterak nekonkuruje pietnímu místu s ,,hrobodomy”, naopak v poslední fázi poutě je návštěvník s exteriérem opět konfrontován.